Budovy (církevní, správy kapituly atd.)

Vyšehrad na starých pohlednicích a vedutách

Vyšehrad a tunel ( 1910) Vyšehrad na starých pohlednicích a vedutách Pro zobrazení snímků klikněte na nadpis "Vyšehrad na starých pohlednicích a vedutách" [gallery link="file" orderby="post_date"]  
 

Legenda budov a objektů – mapa Vyšehradu

340

Bazilika sv. Petra a Pavla, obraz „Dešťové“ madony, kaple P. Marie Šancovské, chrámový betlém, historie zvonů v bazilice, historie varhan.

bazilika večer

Kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla na Vyšehradě ve své nynější podobě je trojlodní pseudobazilika s kaplemi při bočních lodích, hloubkovým, trojboce uzavřeným kněžištěm se sakristií a kaplí na bočních stranách. Po stranách průčelí stojí dvojice věží. Fasády kostela mají náročnou novogotickou úpravu. Bohatě je upraveno zejména průčelí s portály a věže.

Rotunda sv. Martina

2

Drobná stavba s lodí kruhového půdorysu, k níž se na východě připojuje apsida půdorysu nepravidelné, parabolicky rozevřené podkovy. Interiér lodi je zaklenut kupolí nasedající přímo bez římsy. V kupoli není vynechán otvor pro lucernu. Apsida je oddělena od lodi ústupkem a její podlaha je o 2 stupně zvýšena. Vnitřní průměr rotundy je 650 cm, síla zdiva 95 cm a hloubka apsidy 220 cm.

Nové děkanství

9

Jedná se o patrovou novogotickou palácovou stavbu v ulici K Rotundě 10, Vyšehrad čp. 100, postavenou na půdorysu krátkého obdélníku se středním risalitem v průčelí. Před průčelím budovy, odsunutým od ulice, je ponechán čestný dvůr, upravený dnes jako předzahrada s ozdobnými křovinami, do ulice oddělená ozdobným litinovým plotem na podezdívce. Mezi předním nárožím domu a přilehlými objekty čp. 81, 82, 91 a 92 stojícím při ulici jsou brány do zadního traktu, upravené dnes jako garáže.

Farní budova

196

Patrová budova stojí mimo uliční čáru obklopena ze všech čtyř stran zahradou, chráněnou vysokou ohradní zdí. Čelní strany domu jsou čtyřosé, boční trojosé. Fasáda eklektická, gotizující. Patrová a hlavní římsa jsou profilovány. Obdélná okna rámují šambrány s přetínajícími se pruty a výžlabky. Dvě střední osy tvoří rivalit ukončený stupňovaným štítem, pod nímž i pod hlavní římsou probíhá obloučkový vlys. K obdobně upravenému východnímu průčelí přiléhá otevřená předsíň.

Kanovnické rezidence

176

Objekty čp. 90 a 91, K Rotundě 12 a 14, jsou řešeny jako dvojdům a jednotnou romantickou gotizující fasádou. Průčelí obou spojených budov je patrové, osmiosé, osově řešené. V krajních risalitech je po dvojici sdružených oken. V přízemí jsou dvě okna a ve střední části obdélný vchod pro každý z domů. V patře mezi risality jsou čtyři okna, střed průčelí zaujímá nika se sochou Panny Marie. V jejím parapetu je umístěn znak kapituly.

Nové proboštství

203

Třípodlažní, volně stojící budova v ulici Štulcova 4, Vyšehrad čp. 89, je orientovaná severojižním směrem s bohatě členěnou novogotickou fasádou. Severní průčelí symetricky řešené s krajními risality vrcholícími trojúhelnými štíty. V patře risalitů jsou zřízeny balkony na konsolách. Fasáda mezi risality je čtyřosá. Uprostřed patra je umístěn kanovnický znak. V ose domu přes ulici se nachází izolovaná brána se špičatým završením.

Kanovnické rezidence

179

Objekty čp. 81 a 82 v ulici K Rotundě 6 a 8, jsou řešeny jako dvojdům. Společná průčelí je patrové, desetiosé. Trojice krajních oken po obou stranách tvoří ploché risality zdůrazněné omítkovým pásováním. V levém risalitu ve třetí ose je umístěn vchod čp. 82 v obdélném stuhovém ostění. Vstup do čp. 81 je umístěn ve střední ose pravého risalitu. Je obdélný bez ostění. Patro odděluje patrová a průběžná podokenní římsa. Okna prvního patra chrání rovné římsy. V patře mezi pátou a šestou osou je vyhloubena nika, v níž je umístěna socha sv. Josefa. Na soklu sochy je osazen znak Vyšehradské kapituly.

Staré proboštství

199 Na místě dnešního objektu za hřbitovní zdí byla oplocená vinice s domkem ( lusthaus), který nechal postavit Jan Kapoun z Karlova. Po jeho smrti pozemek i domkem připadly vyšehradské kapitule, která ji následně prodala duchovnímu Janu Kotvovi z Freygeldu.

Staré děkanství a bazilika sv. Vavřince

119

Do domu čp. 14, Soběslavova 1, je pojata levá boční loď, část lodi příčně a apsida zbořeného románské baziliky sv. Vavřince. Části hlavní a pravé boční lodi kostela, ležící v zahradě vpravo vedle domu, byly odkryty archeologickým průzkumem.

Bývalý kostelík Stětí sv. Jana Křtitele

270

Byl postaven jako dvoulodní objekt v průběhu 14. století (asi 1380). V době pohusitské byl v neutěšeném stavu, sloužil i k jiným účelům. Roku 1654 při budování barokní vojenské pevnosti byl z obou stran zkrácen, byly sníženy boční stěny, byl zřízen nový nižší strop ve formě klenby a postupně zvenku zasypán. V roce 1764 byla na severní straně přistavena sakristie a v témže roce byla postavena před pevnostní zdí kaple P. Marie ( pro umístění sochy P. Marie šancovské) s průchodem do kostelíka. 

Kaple P. Marie na Hradbách

209 Drobná stavba na téměř čtvercovém půdorysu s nižším přístavkem na východní straně směrem k fortifikaci. Na vrcholu nízké sedlové střechy z prejzové krytiny je vztyčena osmiboká lucerna s bání, potažená měděným plechem. V lucerně jsou čtyři zaklenutá okénka. Báň je zakončena ozdobnou tepanou zlacenou korouhví se symboly královské koruny, žezla, lva a orlice držících meče. Korouhev je ukončena kovaným křížem se dvěma rameny.

K rotundě, objekt čp. 16

220

Původně hospodářský objekt sestává ze tří samostatných budov dvůr nepravidelného půdorysu. V jihovýchodním rohu dvora stojí dvoupodlažní budova s polovalbovou střechou s půdorysem ve tvaru L s dodatečně přistaveným jednopodlažním křídlem s pultovou střechou na severní straně. Východní průčelí domu je dvouosé, jžní tříosé. Do dvora směřuje trojúhelný štít, pod nímž probíhá podstřešní profilovaná římsa.

Hřbitovní kaple a kapitulní hrobka na Vyšehradském hřbitově

138

Hřbitovní kaple s kapitulní hrobkou na Vyšehradském hřbitově byla postavena jako součást severní arkády dle projektu Antonína Wiehla (1846 – 1910) v roce 1899. Návrh k úpravám hřbitova a k této stavbě vzešel od probošta Vyšehradské kapituly Mikuláše Karlacha už v roce 1871, nejprve v novogotickém stylu, později v letech 1874 a 1875 v dobovém novorenesančním stylu.

Boží muka

239

Naproti objektu rotundy sv. Martina jsou umístěna boží muka z roku 1714. Na nízkém hranolovém soklu stojí robustní válcový sloup s římsovou hlavicí nesoucí hranolovou kapličku s kamennou stříškou. Boky kapličky jsou vybrány polokruhem zaklenutými mělkými nikami, v nichž jsou umístěny novodobé skleněné mozaiky s portréty českých patronů. Na vrcholu stříšky je zakotven dvouramenný kovový zlacený kříž.

Pomník probošta Mikuláše Karlacha

265

Pomník významného vyšehradského probošta Mikuláše Karlachaje     umístěn v Karlachových sadech poblíž objektu čp. 16. Postavu v životní velikosti vytesal z pískovce akademický sochař Pavel Malovaný. Socha je umístěna na pískovcové desce, kde je umístěn nápis „ PROBOŠT MIKULÁŠ KARLACH  1831 – 1911“. Dílo bylo odhaleno při oslavě stoletého výročí od přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla za přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause dne 29.6.2003.

Základní kámen k pomníku byl požehnán 29.6.2000 pražským arcibiskupem Miloslavem kardinálem Vlkem.

Památník kněžím, řeholníkům a řeholnicím, obětem fašismu a komunismu

266

Na vyšehradském hřbitově v sousedství presbytáře baziliky sv. Petra a Pavla byl umístěn památník, věnovaný kněžím, řeholníkům a řeholnicím, obětí totalitních režimů fašismu a komunismu. Památník tvoří mírně nakloněná deska z tmavé leštěné žuly s nápisy. Centrální bod památníku tvoří barokní kovaný kříž, který původně zdobil průčelí barokního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Památník byl požehnán dne 20.3.2003 pražským arcibiskupem Miloslavem kardinálem Vlkem za účasti papežského nuncia, diecézních biskupů a představitelů řeholních komunit.

Pamětní deska s bustou Elišky Přemyslovny

371

Reliéfní plastika je umístěna na nároží bývalého kostelnického domku ( nyní restaurace Rio), představuje Elišku Přemyslovnu s královskou korunou, manželku Jana Lucemburského a matku Karla IV., která na Vyšehradě prožila poslední léta svého života. Autor akad. malíř Lumír Šindelář ( 1925 – 2011 ) použil pro návrh podoby Elišky její reliéfní portrét z triforia svatovítského chrámu.

Dům kostelníka, dnes restaurace Rio

464

Byl postaven během úprav vyšehradského hřbitova v roce 1886 jako náhrada za zbořený kostelnický domek ( čp.11), který byl umístěn na hřbitově a překážel navrhovaným úpravám. Volně stojící jednopodlažní stavba , později se zřízením dalšího podkrovního podlaží je postavena ve střízlivém novogotickém slohu podle projektu Václava Sigmunda proti západnímu průčelí bazilky sv. Petra a Pavla.

Čertův sloup

297

v ulici K rotundě v Karlachových sadech po pravé straně před východní ohradní zdi vyšehradského hřbitova je umístěno torzo tří kusů kamenných sloupů opřených do formy nepravidelného trojhranu ( v délce asi 160 - 240 cm, hmotnosti cca 2500 kg ). Do roku 1787 tyto kusy sloupů byly vystaveny v interiéru chrámu, potom byly přeneseny na vedlejší hřbitov a nakonec v roce 1888 na dnešní místo. Sloupy jsou spojeny s legendou v několika verzích.

Kaplička se sochou sv. Vojtěcha

233

je situována na rohu ulic K rotundě a Soběslavovy a je součástí ohradní novogotické zdi. Kaplička byla postavena zároveň s objektem kanovnického domu čp. 81. Za prosklenými dvířky ve výklenku je umístěna socha sv. Vojtěcha, kopie barokní polychromované dřevořezby v životní velikosti z roku 1997. Originál barokní sochy ze 2. čtvrtiny 18. století byl přemístěn a instalován do levé postranní lodi baziliky sv. Petra a Pavla , vysvěcen byl v roce 1997.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce

DSC02743 Hranolový podstavec pomníku je zhotoven z pískovcových barvených kvádrů s dekorem novogotického tvarosloví. Na podstavci je umístěna polopostava probošta , v rukou se svazkem listin. Autorem bronzové realistické busty je sochař Štěpán Zálešák. na čelní straně podstavce je nápis : "Proboštu Václavu Štulcovi / křísiteli zašlé slávy Vyšehradu / věnoval probošt Mikuláš Karlach / 1910", na zadní straně je nápis : " Hic decus nomenque Tuum / laudesque manebunt / Horac". Pomník byl v roce 1971 restaurován, nyní je ve správě Galerie hl. města Prahy. [gallery link="file"]

Jezdecký pomník sv. Václava

305

Kopie jezdeckého sousoší sv. Václava ( z roku 1965 ) je umístěna na volném prostranství ve Štulcových sadech. Původní pískovcové sousoší zhotovil sochař Jan Jiří Bendl v letech 1678 -1680 na objednávku novoměstského magistrátu pro kašnu, umístěnou na Koňském trhu ( dnešní Václavské náměstí) proti Jindřišské ulici.

Kaplička se sochou sv. Ludmily

459

 je umístěna na jihozápadním nároží hřbitovní zdi proti západnímu průčelí bazilky sv. Petra a Pavla. Výklenková kaplička v novorománském stylu byla postavena dle návrhu Antonína Bauma v roce 1880. Pískovcová barokní plastika vytvořená v letech 1710 - 1720 v dílně sochařů Brokofů pro staroměstského radního Marka Bernarda Joanelliho byla původně umístěna v bývalé společenské zahradě Na slupi pod kostelem sv. Apolináře. Odtud byla přenesena na dnešní místo. Plastika představuje kněžnu sv. Ludmilu, přidržující si kolem krku omotanou šálu, jíž byla podle pověsti zardoušena.

Klasicistní kašna v Karlachových sadech

466 Novou dominantou části Karlachových sadů se stala v roce 2000 kamenná klasicistní fontána, která stávala na Fügnerově náměstí v Praze 2, po bombardování hlavního města v roce 1945 byla umístěna k Pinkasově synagoze. Potom byla uložena v depozitáři a od roku 1976 byla umístěna na Karlov u budovy Pražských vodovodů a kanalizací. Po mnoha jednáních a návrzích byla kašna nakonec definitivně ustavena na Vyšehradě po důkladné restauraci a připojení na vodovodní systém. Nově upravené Karlachovy sady a kašnu slavnostně otevřeli ředitelka NKP ing. Miloslava Havelková a kardinál Miloslav Vlk v den vyšehradské pouti , 29. června 2000.

Socha sv. Šebestiána

514 je umístěna v mělké výklenkové kapličce proti západní ohradní zdi vyšehradského hřbitova. Kaplička byla postavena v roce 1894 zásluhou vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha. Kamenná plastika světce sem byla přenesena ze staroměstského domu čp. 406  - U Harantů ( majitel byl oběšen z okna Staroměstské radnice r. 1621 ). Barokní socha z 1. poloviny 18. století představuje světce - mučedníka sv. Šebastiána  oděného bederní rouškou v okamžiku jeho mučednické smrti , připoutaného k torzu stromu a probodnutého třemi šípy. Ve stěně pilastrového podstavce  je vsazena kamenná deska s reliéfními informačními nápisy. Kaplička a socha byly restaurovány v roce 1922 a v  květnu  roku 2011.