Jan Adam hrabě Wratislav z Mitrovic ( 20.5.1677 – 2.6.1733 )

Vyšehradské kapitulní proboštství bylo ve své historii nepřetržitě velmi žádanou prebendou. Mezi jeho držiteli potkáváme příslušníky Přemyslovské panovnické dynastie, členy významných domácích a cizích šlechtických rodů nebo vysoce postavené preláty. Patří mezi ně i Jan Adam Bernhard hrabě Wratislav z Mintrovic, pocházející ze staré české rodiny, povýšené v roce 1701 do stavu říšských hrabat. Není bez zajímavosti, že erbovní legenda odvozuje původ Wratislavů od prvního českého krále a zakladatele Vyšehradské kapituly Vratislava II.

Jan Adam byl původem z jihočeské větve rodu. Narodil se pravděpodobně v Chotovinách jako druhorozený syn Václava Vojtěcha z Mitrovic a jeho manželky Veroniky Johany rozené Kavkové z Říčan. Již podle toho je zřejmé, že rodové kořeny byly veskrze české. Mimo pěti sester měl ještě tři bratry, kteří se všichni později věnovali duchovní dráze. Své vzdělání získal Jan Adam v jezuitské koleji v Jindřichově Hradci a rok po povýšení svého rodu do hraběcího stavu obdržel kněžské svěcení. Vzhledem ke svému původu byl předurčen k vysokým církevním hodnostem. Zdá se, že tuto skutečnost přijímal celý život nikoli jako pouhou formalitu. Byl jedním z těch urozených prelátů, kterým byl duchovenský život vlastní a spatřovali v něm své poslání, nikoli pouze povolání. V církevních prebendách postupoval velice rychle. Do půl roku po svém vysvěcení obdržel nejen olomoucký kanonikát, ale stal se i kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta. V roce 1708 je již infulovaným proboštem kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi, o rok později jej nacházíme ve stejné funkci v kolegiátní kapitule u Všech svatých na Hradě pražském. Konečně 15. prosince 1709 je jmenován proboštem Královské kolegiátní kapituly sv.Petra a Pavla na Vyšehradě. Tím se také stává pánem Žitenického panství, které je s touto prebendou neoddělitelně spojeno od jejího založení v roce 1070.

Dne 12. listopadu 1710 jmenoval císař Josef I. Jana Adama biskupem v Hradci Králové. Papež Klement XI. toto jmenování potvrdil zvláštní bulou 12.5.1711 a současně dovolil, aby nově jmenovaný biskup zůstal i nadále vyšehradským proboštem. Biskupské svěcení přijal o měsíc později. Jan Adam Wratislav setrval na biskupském stolci v Hradci Králové celkem 10 let. Není bez zajímavosti, že neustále navštěvoval své panství v Žitenicích u Litoměřic, kde také převzal různé biskupské povinnosti za nepřítomného litoměřického biskupa Königsegka. Patrně tato skutečnost byla hlavním důvodem proč si po Königsegkově smrti v roce 1721 podal žádost o přeložení do Litoměřic. Po schválení žádosti císařem a papežem byl 3.5.1722 v litoměřické katedrále sv. Štěpána slavnostně intronizován. Za pouhých 11 let po své litoměřické intronizaci je císařem Karlem VI. nominován za pražského arcibiskupa. Bohužel na zpáteční cestě z Vídně, kam jel císaři za nominaci poděkovat, těžce onemocněl a 2. června 1733 zemřel v Modlingu u Vídně. Pohřben byl v litoměřické katedrále sv. Štěpána. Biskup Wratislav věnoval po celou dobu svého proboštství Vyšehradské kapitule nemalou pozornost. Právě za něho byla dokončena barokní přestavba kapitulního chrámu a vystavěno Staré proboštství, půvabný barokní letohrádek, který probošt užíval při svých návštěvách na Vyšehradě. Věnoval ovšem péči i personálnímu obsazení kapituly. Byl to právě on, kdo do kapituly přivedl pozdějšího kapitulního děkana Jana Tomáše Vojtěcha Berghauera, neochvějného obránce kapitulních práv a jejího historiografa.

Portrét biskupa – probošta Jana Adama Bernharda Wratislava z Mitrovic je patrně neumělou dobovou kopií blíže neurčitelného, snad litoměřického, originálu.