Karel Rudolf hrabě Buol – Schauenstein ( asi 1760 – 23.10.1833)

Karel Rudolf hrabě Buol – Schauenstein, poslední kníže – biskup Chrských a první biskup ze St.Gallen pocházel ze starého švýcarského šlechtického rodu, který přišel údajně ve XIV. století z Čech. Původně rod říšských svobodných pánů byl povýšen císařem Františkem II./I. do hraběcího stavu v roce 1805. Jeho bratrem byl rakouský státník Jan Antonín, diplomat a pozdější státní ministr, Syn Jan Antonína Karel Ferdinand, rovněž rakouský státník a diplomat byl po roce 1852 několik let rakouským ministrem zahraničních věcí. Od roku 1859 byl ve výslužbě. Jím také v roce 1865 rod vymírá.

Karel Rudolf se stal v roce 1794 knížetem – biskupem v Churu, malém církevním knížectví, které zaniklo v důsledku napoleonských válek v roce 1809. Ze svého knížectví a tím i své diecése byl fakticky vyhnán a zůstal bez prostředků. Z tohoto důvodu jej císař František I. jmenoval 29. března 1810 na uprázdněné proboštství vyšehradské se kterým byl spojen výnos ze Žitenického panství. Kapitula dostala o tom správu 8. května 1810. Protože se biskup Buol – Schauenstein ponejvíce zdržoval poblíže území svého bývalého biskupství, požádal 25. července 1810 vyšehradského kanovníka Karla Khuna, aby jej v kapitule zastupoval jako tzv. prokurátor proboštské prebendy. Instalován byl 3. února 1811.

Probošt – biskup Buol – Schauenstein požíval značné vážnosti, nejenom pro svůj příbuzenský vztah se svým bratrem státním ministrem, ale zejména pro své osobní vlastnosti a postoje se kterými neohroženě hájil, v nelehkém období napoleonských válek, církevní zájmy.. Není proto divu, že se císař František I. rozhodl jmenovat Karla Rudolfa na uprázdněné místo arcibiskupa ve Lvově. Karel Rudolf však tuto nabízenou poctu nepřijal a zůstal nadále titulárním biskupem v Churu a vyšehradským proboštem. Do období, kdy biskup Buol – Schauenstein zastával vyšehradskou proboštskou prebendu spadají i události kolem rakouského státního bankrotu a spory uvnitř kapituly týkající se užívání jednotlivých prebend. Sem spadá i neblahé období, kdy děkanem kapituly byl Tadeáš Želízko, který svým nešetrným hospodařením přivedl kapitulu na mizinu. V době úmrtí probošta Buol – Schauensteina měla kapitula obsazeny pouze tři kanonikáty. Místo kapitulního děkana nebylo obsazeno vůbec. Náprava se uskutečnila až za jeho nástupce Josefa Aloise Jüstela.

Karel Rudolf hrabě Buol – Schauenstein byl jmenován v roce 1824 biskupem nové diecése St.Gallen – Chur. I nadále však užíval své panství v Žitenicích, kam se pravidelně každoročně vracel. Také na Vyšehradě plnil své povinnosti jako probošt, když celebroval slavnostní bohoslužby o svátku sv.apoštolů Petra a Pavla každoročně 29. června. Jeho poslední pobyt na Vyšehradě je doložen v květnu 1829, kdy se zúčastnil oslav 100. výročí kanonizace sv.Jana Nepomuckého. Zemřel 23. října 1833 v St. Gallen a pohřben byl o pět dní později v katedrále v Churu.

Obraz probošta – biskupa Karla Rudolfa hraběte Buol – Schauensteina není signován. Přesto je patrné, že jde o práci renomovaného portrétisty. Probošt je vyobrazen jako suverénní kníže – biskup v hermelínové mozetě s dekorací velkokříže Suverénního řádu sv. Jana Jeruzalémského na Rhodu a Maltě. S největší pravděpodobností jde o proboštův dar kapitule.