Čertův sloup

297

v ulici K rotundě v Karlachových sadech po pravé straně před východní ohradní zdi vyšehradského hřbitova je umístěno torzo tří kusů kamenných sloupů opřených do formy nepravidelného trojhranu ( v délce asi 160 – 240 cm, hmotnosti cca 2500 kg ). Do roku 1787 tyto kusy sloupů byly vystaveny v interiéru chrámu, potom byly přeneseny na vedlejší hřbitov a nakonec v roce 1888 na dnešní místo. Sloupy jsou spojeny s legendou v několika verzích.

Podlé té nejznámější přinesl sloup na Vyšehrad až z Říma čert. Tak dlouho se totiž pokoušel o duši jednoho vyšehradského kněze, až s ním nebožák uzavřel smlouvu: čert dostane jeho duši, pokud přinese z římského kostela P. Marie za řekou Tiberou 7 kamenný sloup dřív, než on odslouží mši. Čert ihned odletěl do Říma, z kostela vytrhl sloup a vydal se na zpáteční let. Nad benátskou zátokou však na něho čekal sv. Petr, který mu sloup třikrát shodil do moře a čert ho odtud musel třikrát lovit. Nad Vyšehrad proto doletěl pozdě a tak sloupem vztekle mrštil na kostel sv. Petra a Pavla. Sloup propadl střechou a klenbou až na dlažbu a přitom se rozbil na tři kusy. Takto pověst poprvé publikoval latinsky v roce 1700 Jan F. Hammerschmidt (s. 87-89) a česky někdy v letech 1700-1721 zapsal Jan Beckovský (s. 460-461).

V chrámu sv. Petra a Pavla je vyobrazena v nástěnné malbě neznámého autora z doby kolem roku 1760 nad vchodem do sakristie v severní lodi. Pověst potom v různých variantách publikovala řada autorů, jako samostatnou v souboru pražských pověstí poprvé Josef Svátek v roce 1883

Původní účel a umístění sloupu 570 cm vysokého není objasněno, existuje řada hypotéz. Například, že to byl pohanský časoměrný sluneční sloup nebo spíše raně románský sloup z chrámu sv. Petra.