Nové proboštství

203

Třípodlažní, volně stojící budova v ulici Štulcova 4, Vyšehrad čp. 89, je orientovaná severojižním směrem s bohatě členěnou novogotickou fasádou. Severní průčelí symetricky řešené s krajními risality vrcholícími trojúhelnými štíty. V patře risalitů jsou zřízeny balkony na konsolách. Fasáda mezi risality je čtyřosá. Uprostřed patra je umístěn kanovnický znak. V ose domu přes ulici se nachází izolovaná brána se špičatým završením. Nad domovním vstupem na východní straně vystupuje v patře arkýř kaple sv. Klimenta. Jižní průčelí kromě krajních risalitů doplňuje ještě střední schodišťový rivalit ukončený terasou. Interiér domu je z větší části plochostropý, vybavený novogotickými nebo křížovými klenbami, ve sklepech jsou klenby segmentové. Ze zvýšeného přízemí do patra vede monumentální schodiště s náročně řešeným kamenným zábradlím. První návrh stavby  nového proboštství dle arch. Antonína Bauma Václav Štulc, který jako probošt ve druhém druhém roce v roce 1872 předložil,  kapitula neschválila, zdála se příliš reprezentativní. Obrátil se proto na arch. Josefa Niklase ( 1817-1877), který v této době na Vyšehradě stavěl kanovnické domy a ten stavbu navrhl  v méně okázalém novogotickém stylu. Budova byla postavena v letech 1872-1874.

Ve východním průčelí je kamenný portál a nad ním trojboký arkýř, jehož okna mají kružby v po­době tří jeptišek. Arkýř je  exteriérem proboštské kaple svatého Klimenta, interiér kaple vy­zdobil obrazy svatého Václava a svatého Klimenta Josef Hellich (1807-1880), vyhledávaný a uzná­vaný malíř zejména náboženských obrazů. Někde  v blízkosti kapitulního chrámu stával kdysi prastarý kostelík svatého Klimenta, jehož založení kronikáři ve 13. století připisova­li dokonce až knížeti Bořivojovi. Kostelík zani­kl už během dávných staletí a nikdy po něm ne­byla nalezena ani nejmenší stopa. Probošt Václav Štulc se domníval, že kostelík stával právě v místech, kde dal zbudovat nové proboštské sídlo, a pře­nesl proto zasvěcení svatému Klimentu na proboštskou kapli.

Náročně řešená a téměř intaktně zachovaná novogotická palácová budova s bohatými detaily interiéru odpovídá svým řešením zástavbě ve svém okolí a byla až do roku 1948 sídlem vyšehradských proboštů. Potom sloužila pro potřeby městského úřadu Prahy 2 a jako obřadní síň. V letech 1993-94 byla generálně opravena, v nedávné době byla položena nová střešní krytina na celém objektu.